Podle vědy Bůh neexistuje
Myšlenka vyšší moci nebo božstva byla po staletí, ale podle vědy Bůh neexistuje . Tato recenze prozkoumá vědecké důkazy za tímto tvrzením.
Vědecké důkazy
Neexistuje žádný vědecký důkaz, který by naznačoval, že existuje vyšší moc. Ve skutečnosti, přírodní zákony jsou v souladu s myšlenkou, že vesmír je soběstačný a že k vysvětlení jeho existence není nutná žádná vnější síla.
Kromě toho, fyzikální zákony jsou dobře srozumitelné a lze je použít k vysvětlení chování vesmíru bez potřeby božstva.
Evoluční teorie
Evoluční teorie je dalším důkazem, který naznačuje Bůh neexistuje . Tato teorie vysvětluje, jak se život na Zemi vyvíjel v průběhu času bez potřeby vyšší síly nebo božstva.
Důkazy pro evoluci jsou ohromující a jsou podporovány širokou škálou vědeckých disciplín, včetně genetiky, paleontologie a biologie.
Závěr
Vědecké důkazy tomu nasvědčují Bůh neexistuje . Přírodní zákony a evoluční teorie poskytují silný důkaz, že neexistuje žádná vyšší moc nebo božstvo.
V debatě o tom, zda Bůh existuje, máme na jedné straně teisty, ateistů na druhé straně a uprostřed věda. Ateisté tvrdí, že existuje vědecký důkaz, že Bůh není skutečný. Teisté na druhé straně trvají na tom, že věda ve skutečnosti byla neschopný dokázat že Bůh neexistuje. Podle ateistů však tento postoj závisí na mylném chápání podstaty vědy a toho, jak věda funguje. Proto je možné říci, že vědecky Bůh neexistuje – stejně jako věda diskontuje existenci nesčetných dalších údajných bytostí.
Co věda může a nemůže dokázat
Abychom pochopili, proč je „Bůh neexistuje“ legitimním vědeckým prohlášením, je důležité pochopit, co tento výrok znamená v kontextu vědy. Když vědci říkají: ‚Bůh neexistuje‘, myslí tím něco podobného, jako když říkají ‚éter neexistuje, ‚psychické síly neexistují‘ nebo ‚život na Měsíci neexistuje‘.
Všechna taková prohlášení jsou zkratkou pro propracovanější a techničtější vysvětlení, kterým je, že tato údajná entita (nebo Bůh) nemá místo v žádných vědeckých rovnicích, nehraje žádnou roli v žádných vědeckých vysvětleních, nelze ji použít k předpovědi událostí, nepopisuje cokoliv nebo síla, která byla dosud detekována, a neexistují žádné modely vesmíru, ve kterých by byla její přítomnost buď nutná, produktivní nebo užitečná.
Na technicky přesnějším tvrzení by mělo být nejzřejmější, že není absolutní. Nepopírá pro celou dobu jakoukoli možnou existenci dané entity nebo síly; místo toho je to prozatímní prohlášení popírající existenci jakékoli relevance nebo reality pro entitu nebo sílu založenou na tom, cov současné doběvědět. Náboženští teisté se toho mohou rychle chopit a trvat na tom, že to dokazuje, že věda nemůže „dokázat“, že to Bůh dělá.neexistují, ale to vyžaduje příliš přísný standard na to, co to znamená „dokázat“ něco vědecky .
Vědecký důkaz proti Bohu
Victor J. Stenger v knize ‚God: The Failed Hypothesis — How Science Shows, že Bůh neexistuje‘ nabízí tento vědecký argument proti existenci Boha:
- Předpokládejte Boha, který hraje důležitou roli ve vesmíru.
- Předpokládejme, že Bůh má specifické vlastnosti, které by měly poskytovat objektivní důkazy o jeho existenci.
- Hledejte takové důkazy s otevřenou myslí.
- Pokud se takový důkaz najde, usuzujte, že Bůh může existovat.
- Pokud se takový objektivní důkaz nenajde, dospět nade vší pochybnost k závěru, že Bůh s těmito vlastnostmi neexistuje.
To je v podstatě způsob, jak by věda vyvrátila existenci jakékoli údajné entity. Pokud Bůh existoval, měly by existovat konkrétní důkazy o Jeho existenci – ne víra, ale hmatatelné, měřitelné, konzistentní důkazy, které lze předvídat a testovat pomocí vědecké metody. Pokud tento důkaz nenajdeme, pak Bůh nemůže existovat tak, jak je definován.
Jistota a pochybnost ve vědě
Samozřejmě, nic ve vědě není dokázáno ani vyvráceno nade stín všech možných pochybností. Ve vědě je vše provizorní. Být provizorní není slabostí nebo známkou slabého závěru. Být provizorní je chytrá, pragmatická taktika, protože si nikdy nemůžeme být jisti, na co narazíme, když zajíždíme za další zatáčkou. Tento nedostatek absolutní jistoty je oknem, kterým se mnoho náboženských teistů snaží proklouznout svého boha, ale to není platný krok.
Teoreticky je možné, že jednoho dne narazíme na nové informace, které nás povedou k dalšímu zkoumání hypotézy Boha. Pokud by byly nalezeny důkazy popsané ve výše uvedené argumentaci, například by to ospravedlňovalo racionální víru v existenci uvažovaného druhu boha. Nade vší pochybnost by to však neprokázalo existenci takového boha, protože víra by stále musela být provizorní.
Je také možné, že totéž by mohlo platit o nekonečném počtu dalších hypotetických bytostí a nadpřirozených sil. Zeus nebo Odin, křesťan nebo hinduista – každá možnost boha nebo bohů je k prozkoumání.
Co to znamená 'existovat'?
Konečně, aby takový výrok jako „Bůh existuje“ měl pro vědu význam, musíme definovat, co „existence“ v tomto případě znamená. Pokud jde o Boha nebo řadu bohů, jejich existence závisí na důkazech, že měli nebo nadále mají vliv na vesmír. Aby bylo možné prokázat dopad na vesmír, musí existovat měřitelné a testovatelné události, které by mohly být nejlépe nebo pouze vysvětleny tím, ať je tento „Bůh“ jakkoli, o čem předpokládáme. Věřící musí být schopni předložit model vesmíru, ve kterém je nějaký bůh „buď požadovaný, produktivní nebo užitečný“.
Očividně tomu tak není. Mnoho věřících se tvrdě snaží najít způsob, jak uvést svého boha do vědeckých vysvětlení, ale žádnému se to nepodařilo. Žádný věřící nebyl schopen prokázat, nebo dokonce silně naznačit, že existují nějaké události ve vesmíru, které vyžadují vysvětlení nadpřirozenou bytostí.
Namísto toho tyto neustále neúspěšné pokusy nakonec posilují dojem, že tam žádné „tam“ neexistuje – „bohové“ nemají co dělat, nemají žádnou roli, kterou by měli hrát, a není důvod, aby se nad nimi zamysleli.
Zatím selhal každý, kdo se pokusil vědecky dokázat, že Bůh existuje. I když je technicky pravda, že to neznamená, že nikdo nikdyvůleÚspěch, je také pravda, že v každé jiné situaci, kdy jsou takové neúspěchy tak konzistentní, neuznáváme racionální nebo dokonce vážné důvody, proč se obtěžovat věřit.
