Neděle Božího milosrdenství
Neděle Božího milosrdenství je zvláštním dnem zamyšlení a obnovy pro katolíky po celém světě. Slaví se v neděli po Velikonocích a je časem k zamyšlení nad Božím milosrdenstvím a jeho nekonečnou láskou k nám. V tento den jsou katolíci vybízeni, aby se modlili Korunka Božího milosrdenství , zvláštní přímluvná modlitba za duše věrných zesnulých.
Slavení neděle Božího milosrdenství je připomínkou síly Božího milosrdenství a důležitosti hledání odpuštění. Je to také čas si připomenout oběť Ježíše Krista a jeho konečný akt milosrdenství pro celé lidstvo.
Význam neděle Božího milosrdenství
Slavení neděle Božího milosrdenství je založeno na Ježíšově vidění, které viděla svatá Faustina Kowalská v roce 1931. Ve svém vidění ji Ježíš požádal, aby šířila poselství o jeho milosrdenství do světa. Požádal ji také, aby namalovala jeho obraz se slovy „Ježíši, důvěřuji Ti“ napsaným pod ním. Tento obraz se stal mocným symbolem Božího milosrdenství a je často k vidění v kostelech a domovech po celém světě.
Jak slavit neděli Božího milosrdenství
V neděli Božího milosrdenství jsou katolíci vybízeni, aby:
- Zúčastněte se mše a přijměte přijímání
- Modlete se korunku Božího milosrdenství
- Přečtěte si a přemýšlejte o Janově evangeliu, kapitola 20
- Věnujte čas tiché modlitbě a meditaci
- Hledejte odpuštění hříchů
- Nabídněte skutky milosrdenství druhým
Neděle Božího milosrdenství je zvláštním dnem zamyšlení a obnovy pro katolíky po celém světě. Je to čas připomenout si Boží milosrdenství a poslední skutek milosrdenství, který Ježíš Kristus učinil pro celé lidstvo. Prostřednictvím modlitby, přemýšlení a skutků milosrdenství můžeme všichni zažít radost a pokoj Neděle Božího milosrdenství.
Neděle Božího milosrdenství je relativně novým přírůstkem do římskokatolického liturgického kalendáře. Neděle Božího milosrdenství se slaví o Velikonočním oktávu (osmý den Velikonoc, tedy neděli po velikonoční neděle ). Oslava Božího Milosrdenství Ježíše Krista, jak je zjevil sám KristusSvatý. Marie Faustyně Kowalské, tento svátek rozšířil na celou katolickou církev papež Jan Pavel II. 30. dubna 2000, v den, kdy svatořečil svatou Faustynu. Kristovo Boží milosrdenství je láska, kterou chová k lidstvu, navzdory našim hříchům, které nás od Něj oddělují.
Rychlá fakta o neděli Božího milosrdenství
- Datum: The Neděle po velikonoční neděli
- Typ hostiny: Vážnost
- Čtení (ročník A): Skutky 2:42-47; Žalm 118:2-4, 13-15, 22-24; 1. Petra 1:3–9; Jan 20:19-31 ( celý text zde )
- Čtení (ročník B): Skutky 4:32-35; Žalm 118:2-4, 13-15, 22-24; 1. Jana 5:1–6; Jan 20:19-31
- Čtení (ročník C): Skutky 5:12-16; Žalm 118:2-4, 13-15, 22-24; Zjevení 1:9-11a, 12-13, 17-19; Jan 20:19-31
- Modlitby: Novéna Božího milosrdenství ; Korunka Božího milosrdenství
- Další jména pro svátek: Velikonoční oktáva, druhá neděle velikonoční, nízká neděle, Tomášská neděle, svátek Božího milosrdenství
Historie neděle Božího milosrdenství
Oktávu, neboli osmý den Velikonoc, považovali křesťané vždy za zvláštní. Kristus se po svém vzkříšení zjevil svým učedníkům, ale svatý Tomáš s nimi nebyl. Prohlásil, že nikdy neuvěří, že Kristus vstal z mrtvých, dokud Ho neuvidí v těle a neprozkoumá Kristovy rány vlastníma rukama. To mu vyneslo jméno 'Pochybující Thomas'.
Týden poté, co Kristus vstal z mrtvých, se znovu zjevil svým učedníkům a tentokrát tam byl i Tomáš. Jeho pochyby byly poraženy a vyznal svou víru v Krista.
O devatenáct století později se Kristus zjevil polské jeptišce s. Marii Faustině Kowalské v sérii vizí, které se odehrály téměř osm let. Mezi těmito viděními Kristus zjevil novénu Božího milosrdenství, o kterou požádal sestru Faustunu, aby se modlila devět dní, počínaje dne Dobrý pátek . To znamenalo, že novéna končila v sobotu po Velikonocích – v předvečer velikonoční oktávy. Tedy od deváté se běžně modlí před svátkem, zrodil se svátek Božího milosrdenství – neděle Božího milosrdenství.
Odpustky na neděli Božího milosrdenství
Úplný odpustek (odpuštění všech časných trestů za hříchy, které již byly vyznány) se uděluje na svátek Božího milosrdenství, pokud všem věřícím, kteří jdou do Zpověď , přijímat Svaté přijímání modlete se na úmysly Svatého otce a „v každém kostele nebo kapli se v duchu zcela odpoutaném od náklonnosti k hříchu, dokonce i k všednímu hříchu, zúčastňujte modliteb a pobožností konaných ke cti Božího milosrdenství. , nebo kteří v přítomnosti Nejsvětější svátosti vystavené nebo vyhrazené ve svatostánku přednášejí Otče náš a Vyznání víry a přidávají zbožnou modlitbu k milosrdnému Pánu Ježíši (např. 'Milosrdný Ježíši, důvěřuji v tebe!').'
Částečný odpustek (odpuštění některých časných trestů za hřích) je udělen věřícím, „kteří se alespoň se zkroušeným srdcem modlí k milosrdnému Pánu Ježíši oprávněně schválenou invokaci“.
