Význam „Já jsem chléb života“ a Písmo

Fráze „Já jsem chléb života“ je silný výrok, který se nachází v Bibli, konkrétně v Janovi 6:35. Je to metafora, kterou Ježíš používá k vysvětlení své role při poskytování duchovní výživy těm, kdo v Něho věří. Ježíš je zdrojem života a obživy a slibuje, že těm, kdo ho následují, poskytne věčný život.

Písmo „Já jsem chléb života“

Písmo „Já jsem chléb života“ lze nalézt v Janovi 6:35, kde se uvádí:

Tento text je připomínkou Ježíšova slibu poskytnout věčný život těm, kdo v Něho věří. Slouží také jako připomínka toho, že Ježíš je zdrojem života a obživy a že tu vždy bude, aby poskytoval duchovní výživu těm, kdo ho hledají.

Závěr

Fráze „Já jsem chléb života“ je silný výrok, který se nachází v Bibli a slouží jako připomínka Ježíšova slibu poskytnout věčný život těm, kdo v Něho věří. Je to metafora, kterou Ježíš používá k vysvětlení své role při poskytování duchovní výživy těm, kdo ho následují. Písmo „Já jsem chléb života“ lze nalézt v Janovi 6:35, kde se uvádí: „Já jsem chléb života; kdo ke mně přichází, nebude hladovět, a kdo ve mne věří, nebude nikdy žíznit.'

Chléb životaje titul Ježíš Kristus v Janovi 6:35 sám sebe popisoval: „Já jsem chléb života. Kdo ke mně přijde, už nikdy nebude mít hlad. Kdo ve mne věří, nikdy nebude žíznit“ (NLT). Fráze „Já jsem chléb života“ je jedním z několika výroků „Já jsem“, které Ježíš pronesl v Janovo evangelium .

'Jsem chléb života'

• V celé Bibli je chléb symbolickým znázorněním Božího života udržujícího opatření.
• Když Ježíš řekl hladovým zástupům, že on je Chléb života, učil své následovníky, že pouze On je jejich skutečným zdrojem duchovního života, jak v tomto současném světě, tak v životě věčném, který přijde.
• Chléb života, který Ježíš představuje, nikdy nezahyne, nezkazí se ani nedojde.

Kázání „Já jsem chléb života“ - Jan 6:35

V John 6, Ježíš nasytil velký zástup — mnohem více než 5 000 lidí — s pouhými pěti bochníky ječného chleba a dvěma rybami ( Jan 6,1-15 ). Tento zázrak ohromil lidi, kteří prohlásili, že Ježíš byl velký prorok – ten, kterého očekávali. Ale když Ježíš viděl, že ho lidé chtějí přinutit, aby se stal jejich králem, tiše se vytratil, aby byl sám v kopcích.

Následujícího dne šly zástupy Ježíše hledat, ne proto, že by pochopily jeho zázrak, ale protože naplnil jejich choutky. Lidé byli chyceni v každodenním běžícím pásu, aby uspokojili své potřeby a zajistili jídlo pro svá hladová břicha. Ale Ježíšovi šlo o záchranu jejich duší. Řekl jim: ‚Nedělejte si starosti s věcmi podléhajícími zkáze, jako je jídlo. Věnujte svou energii hledání věčného života, který vám může dát Syn člověka“ (Jan 6:27, NLT ).

Lekce: Věřit v Ježíše Krista protože zdrojem naší duchovní existence je to, jak získáváme věčný život ( Jan 3:16 ). Když v něj vložíme svou víru, dává nám duchovní chléb, který se nezkazí, a život v hojnosti, který nikdy neskončí.

Ježíš chtěl, aby lidé pochopili, kdo je: „Pravý chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu“ (Jan 6:33; NLT). Dav znovu požádal o zázračné znamení, jako kdy Mojžíš dal lidem muž jíst v divočině.

Zástupy stále viděly Ježíše pouze jako někoho, kdo dokáže uspokojit jejich fyzické potřeby. Ježíš tedy odpověděl touto mocnou a hlubokou pravdou: „Já jsem chléb života, který sestoupil z nebe“ (Jan 6:41). Kristus vysvětlil, že každý, kdo k němu přišel se spásnou vírou, už nikdy nebude mít hlad ani žízeň. Bůh je neodmítl, protože bylo jeho vůlí, aby v něj všichni uvěřili (verše 37-40).

Posluchači věděli, že Ježíš prohlašováním, že přišel z nebe, prohlašoval, že je Bůh. Byl skutečným nebeským chlebem – všudypřítomnou každodenní mannou – životodárným, věčným zdrojem zaopatření pro dnešek, zítřek a celou věčnost.

Lidé chtěli tento chléb, ale když jim Ježíš vysvětlil, že on sám je Chléb, byli stále více uraženi. Jejich urážka se změnila v odpor, když Ježíš vysvětlil, že přišel dát své tělo a krev – aby obětoval svůj život — aby svět mohl mít věčný život (Jan 6:51).

Prohlásil: ‚Pravdu vám říkám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nemůžete mít v sobě věčný život‘ (Jan 6:53). Učení bylo tak těžké pochopit, že ho mnoho jeho učedníků opustilo.

Pouze ti, jejichž duchovní srdce byla otevřena, mohli pochopit, že jíst Kristovo tělo a pít jeho krev znamená vírou pochopit význam Ježíšova smrt na kříži .

Lekce: Je to smrt Ježíše Krista, která snímá prokletí hříchu a zachraňuje ty, kdo přijímají jeho odpuštění z duchovní smrti. Kristova oběť na kříži nám umožňuje získat věčný život. Pro všechny, kdo v něho věří a přijímají ho jako Spasitele, je chlebem života.

Chléb života ve Starém zákoně

Myšlenka chleba jako symbolu Božího zaopatření a života byla ve Starém zákoně dobře rozvinutým pojmem. Brzy, když Bůh ustanovil svatostánek v divočině pro uctívání mezi izraelským lidem dal instrukce postavit stůl nazvaný „ předváděcí stůl .' Každou sobotu kněží ve svatostánku (a později v chrámu) naaranžovali na stůl v blízkosti Boží přítomnosti v chrámu dvanáct bochníků chleba zvaných „chléb přítomnosti“. svaté místo (Leviticus 24:9; Numeri 4:7).

Toto předkládání chleba symbolizovalo Boží věčný smluvní vztah se svým lidem a jeho neustálou péči a zaopatření kmeny Izraele , kterou představuje dvanáct bochníků chleba. Když Ježíš kázal své kázání o tom, že je Chlebem života, rozlišující Židé v davu by spojili tečky s tímto dlouho praktikovaným aspektem jejich uctívání.

Bůh také v pustině poskytl mannu – zázračné denní obstarání potravy seslané z nebe – aby zachránil Židy před umíráním hladem na poušti. Na rozdíl od chleba života, který Ježíš nabídl v Janovi 6, byla manna potravou, která se do konce dne zkazila:

Tehdy jim Mojžíš řekl: ‚Nic z toho si nenechávejte až do rána.' Někteří z nich ale neposlouchali a část si nechali až do rána. Ale tou dobou už byla plná červů a strašně páchla. Mojžíš se na ně velmi zlobil. Poté lidé ráno co ráno sbírali jídlo, každá rodina podle své potřeby. A jak se slunce rozpálilo, vločky, které neposbíraly, se roztavily a zmizely. (2. Mojžíšova 16:19–21, NLT)

Denní modlitba

Chléb života, který Ježíš ztělesňuje, nikdy nezahyne, nezkazí se ani nedojde. Ale stejně jako manna na poušti, i Ježíšův život udržující chléb mají jeho následovníci přijímat každý den. V Novém zákoně, Ježíš učil své učedníky modlit se , 'Dali nám dnes náš denní chléb.' (Matouš 6:11, ESV)

Můžeme důvěřovat Bohu, že se postará o naše každodenní potřeby. Ježíš řekl:

„Podívejte se na ptáky. Nesázejí, nesklízejí ani neskladují jídlo ve stodolách, protože je živí váš nebeský Otec. A nejsi pro něj daleko cennější než oni? Mohou všechny vaše starosti přidat do vašeho života jediný okamžik? A proč se starat o své oblečení? Podívejte se na lilie polní a jak rostou. Nepracují ani si nevyrábějí oděv, ale Šalomoun v celé své slávě nebyl oblečen tak krásně jako oni. A pokud se Bůh tak úžasně stará o polní květiny, které jsou dnes zde a zítra hozené do ohně, jistě se postará i o vás.“ (Matouš 6:26–30, NLT)

Část krmení naším každodenním chlebem znamená trávit čas každý den ve Slově Božím. Podle Písma je Slovo Páně důležitější než jídlo pro udržení naší každodenní existence:

Ano, pokořil vás tím, že vás nechal hladovět a pak vás nakrmil mannou, potravou, kterou jste vy ani vaši předkové dříve neznali. Udělal to, aby vás naučil, že lidé nežijí pouze chlebem; spíše žijeme každým slovem, které vychází z úst Hospodinových. (Deuteronomium 8:3, NLT)

Ne samotným chlebem

Ježíš nám ukázal, jak je důležité spoléhat se na Boží slovo, když Satan ho pokoušeli na poušti. Poté, co se Pán postil 40 dní a nocí, přišel ďábel a zlákal ho, aby se spoléhal na své vlastní zdroje a proměnil kameny v bochníky chleba k jídlu. Ale Ježíš odolal ďáblovu svádění mocným prohlášením o Boží pravdě: „Ne! Písmo říká: ‚Lidé nežijí pouze chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘“ (Matouš 4:4, NLT).

Ježíš by nebyl v pokušení spoléhat se na svou vlastní moc. Žil, aby konal vůli svého Otce: „Moje potrava pochází z plnění vůle Boha, který mě poslal, a z dokončení jeho díla. (Jan 4:34, NLT)

Kristus je naším příkladem. Jestliže důvěřoval Bohu, že se postará o jeho každodenní potřeby, měli bychom to dělat i my.

Když posloucháme Boží vůli a žijeme podle jeho Slova, živíme se chlebem života, který nám dává náš nebeský Otec. Bible slibuje, že Bůh je věrný, aby podporoval ty, kdo jsou mu oddaní:

Kdysi jsem byl mladý a teď jsem starý. Přesto jsem nikdy neviděl zbožné opuštěné nebo jejich děti žebrat o chléb. (Žalm 37:25, NLT)