Ježíš o tom, jak se bohatí dostanou do nebe (Marek 10:17-25)

Ježíšovo učení o tom, jak mohou bohatí vstoupit do nebe, je důležitou lekcí pro všechny křesťany. V Markovi 10:17-25 Ježíš vysvětluje, že pro velblouda je snazší projít uchem jehly, než pro bohatého vejít do Božího království. Dále vysvětluje, že je možné, aby bohatí vstoupili do nebe, ale pouze pokud se vzdají svého bohatství a majetku a budou ho následovat.

Klíčové poznatky z Ježíšova učení

Ježíšovo učení o tom, jak mohou bohatí vstoupit do nebe, má několik klíčových bodů:

• Bohatství není podmínkou pro vstup do nebe – Ježíš vysvětluje, že bohatí mohou vstoupit do nebe, ale pouze tehdy, když se vzdají svého bohatství a majetku a budou ho následovat.
• Království Boží je otevřeno všem – Ježíš zdůrazňuje, že Boží království je otevřené všem, bez ohledu na bohatství nebo postavení.
• Bohatí musí být ochotni vzdát se svého majetku – Ježíš vysvětluje, že bohatí musí být ochotni vzdát se svého majetku, aby mohli vstoupit do nebe.

Závěr

Ježíšovo učení o tom, jak mohou bohatí vstoupit do nebe, je důležitou lekcí pro všechny křesťany. Zdůrazňuje, že Boží království je otevřené všem, bez ohledu na bohatství nebo postavení, a že bohatí musí být ochotni vzdát se svého majetku, aby mohli vstoupit do nebe. Následováním Ježíšova učení mohou křesťané zajistit, že budou moci vstoupit do Božího království.

17 A když vyšel na cestu, přiběhl jeden, poklekl k němu a zeptal se ho: Dobrý mistře, co mám dělat, abych zdědil život věčný? 18 Ježíš mu řekl: 'Proč mě nazýváš dobrým?' není nic jiného než jedno, to jest Bůh.

19 Znáš přikázání, nečiň cizoložství , Nezabíjejte, nekradte, nevydávejte křivé svědectví, nepodvádíte, cti otce i matku. 20 A on odpověděl a řekl jemu: Mistře, to všecko jsem pozoroval od mládí svého. 21 Když ho Ježíš spatřil, zamiloval si ho a řekl mu: Jedna věc ti chybí: jdi, prodej, co máš, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi, a pojď, vezmi kříž a následuj mě.

22 A zarmoucen byl nad tím slovem a odešel zarmoucen, neboť měl velký majetek.

23 Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: Jak těžko vejdou ti, kdo mají bohatství, do království Božího! 24 A učedníci žasli nad jeho slovy. Ale Ježíš opět odpověděl a řekl jim: Děti, jak těžko vejdou do království Božího ti, kdo doufají v bohatství! 25 Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do království Božího.

Ježíš, bohatství, moc a nebe

Tato scéna s Ježíšem a bohatým mladým mužem je pravděpodobně nejslavnější biblickou pasáží, kterou moderní křesťané obvykle ignorují. Pokud by se dnes na tuto pasáž skutečně dbalo, je pravděpodobné, že ano Křesťanství a křesťané by bylo velmi odlišné. Je to však nepohodlné učení, a tak má tendenci být zcela přehlíženo.

Tato pasáž začíná tím, že mladý muž oslovuje Ježíše jako „dobrý“, za což ho Ježíš pokárá. Proč? I když říká „nikdo není dobrý od Boha“, není on Bůh, a tedy také dobrý? I když není Bůh, proč by říkal, že není dobrý? Zdá se to jako velmi židovský sentiment, který je v rozporu s christologií ostatních evangelií, ve kterých je Ježíš zobrazen jako bezhříšný beránek, vtělený Bůh. Pokud se Ježíš zlobí, když je nazýván „dobrým“, jak by mohl reagovat, kdyby ho někdo nazval „bezhříšným“ nebo „dokonalým“?

Ježíšovo židovství pokračuje, když vysvětluje, co musí člověk dělat, aby měl věčný život, totiž dodržovat přikázání. Tradiční židovská perspektiva tvrdila, že dodržováním Božích zákonů zůstane člověk „správný“ s Bohem a bude odměněn. Je však zvláštní, že Ježíš ve skutečnosti neuvádí Desatero tady. Místo toho dostáváme šest – z nichž jedno „nepodvádět“ se zdá být Ježíšovým vlastním výtvorem. Ani to není paralelní se sedmi pravidly Noachidova kodexu (univerzální zákony, které mají platit pro všechny, Židy i Nežidy).

To vše zjevně nestačí, a tak k tomu Ježíš přidává. Dodává, že člověk musí „v něj věřit“, což je tradiční církevní odpověď na to, jak může člověk najít věčný život? Ne, ne tak docela – Ježíšova odpověď je širší a obtížnější. Je širší v tom, že se od člověka očekává „následování“ Ježíše, což je úkol, který může mít různé významy, ale o kterém může většina křesťanů alespoň věrohodně tvrdit, že se o to pokouší. Odpověď je obtížnější v tom, že člověk musí nejprve prodat vše, co má – něco málo moderních křesťanů, pokud vůbec vůbec, může věrohodně tvrdit, že ano.

Materiální bohatství

Ve skutečnosti se prodej hmotného bohatství a majetku jeví nejen jako doporučený, ale ve skutečnosti kritický – podle Ježíše není šance, že by se bohatý člověk dostal do nebe. Spíše než znamení Boží požehnání materiální bohatství je považováno za znamení, že někdo nerespektuje Boží vůli. The Verze krále Jakuba zdůrazňuje tento bod tím, že jej třikrát opakuje; v mnoha jiných překladech je však druhý, „Děti, jak těžké je pro ty, kdo důvěřují v bohatství, vejít do království Božího“, redukován na „Děti, jak těžké je vejít do království Božího. “

Není jasné, zda to znamená „bohatý“ vzhledem k blízkémusousedénebo ve vztahu ke komukoli jinému na světě. Jestliže první, pak je na Západě mnoho křesťanů, kteří nepůjdou do nebe; pokud to druhé, pak je na Západě málo křesťanů, kteří se dostanou do nebe. Je však pravděpodobné, že Ježíšovo odmítnutí materiálního bohatství je úzce spjato s jeho odmítnutím pozemské moci – pokud člověk musí být vnímavý k bezmoci, aby mohl následovat Ježíše, dává smysl, že by se musel vzdát mnoha nástrah. moc, jako bohatství a materiální statky.

V jediném příkladu, kdy někdo odmítl následovat Ježíše, odešel mladý muž zarmoucený, zjevně rozrušený, že se nemohl stát následovníkem za snazších podmínek, které by mu umožnily ponechat si všechen tento „velký majetek“. Nezdá se, že by to byl problém, který by sužoval dnešní křesťany. V současné společnosti nejsou žádné zjevné potíže „následovat“ Ježíše a přitom si zachovat všemožné světské statky.