Ježíšova autorita zpochybněna (Marek 11:27–33)
Ježíšova autorita byla zpochybněna Marek 11,27-33 . V této pasáži Ježíš a jeho učedníci odešli do Jeruzaléma a byli v chrámu. Když Ježíš učil, velekněží a zákoníci se ho zeptali, jakou pravomocí to dělá. Ježíš odpověděl tím, že jim na oplátku položil otázku. Zeptal se jich, zda autorita Jana Křtitele pochází z nebe nebo od lidí. Velekněží a zákoníci nebyli schopni odpovědět na Ježíšovu otázku, a tak odmítli odpovědět.
Tato pasáž je důležitou připomínkou moci Ježíšovy autority. Ježíš dokázal vyzvat velekněží a zákoníky otázkou, na kterou nedokázali odpovědět. To ukázalo, že Ježíšova autorita byla větší než autorita náboženských vůdců té doby. Slouží také jako připomínka, že Ježíšova autorita pochází od Boha a ne od lidí.
Pasáž také slouží jako připomínka důležitosti víry. Velekněží a zákoníci nebyli schopni odpovědět na Ježíšovu otázku, protože neměli víru. Nebyli ochotni přijmout Ježíšovu autoritu, a tak odmítli odpovědět. To slouží jako připomínka toho, že pro přijetí Ježíšovy autority je nezbytná víra.
Na závěr, Marek 11,27-33 je důležitá pasáž, která slouží jako připomínka moci Ježíšovy autority a důležitosti víry. Ježíš dokázal vyzvat velekněží a zákoníky otázkou, na kterou nedokázali odpovědět, a ukázal, že jeho autorita je větší než jejich. Tato pasáž také slouží jako připomínka toho, že víra je nezbytná pro přijetí Ježíšovy autority.
- 27 A opět přišliJeruzalém: A když se procházel v chrámě, přišli k němu velekněží, zákoníci a starší, 28 a řekli jemu: Jakou mocí to činíš? a kdo tobě dal tu moc činit tyto věci? 29 A Ježíš odpověděl a řekl jim: I já se vás zeptám na jednu otázku a odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí tyto věci činím. 30 křest Jana, bylo to z nebe, nebo z lidí? Odpověz mi.
- 31 I uvažovali mezi sebou, řkouce: Řekneme-li: Z nebe; řekne: Proč jste mu tedy nevěřili? 32 Řekneme-li však: Z lidí; báli se lidu; nebo všickni muži počítali Jana, že jest vskutku prorokem. 33 A oni odpověděli a řekli Ježíšovi: To nemůžeme říci. A Ježíš odpověděv, řekl jim: Ani já vám neříkám, jakou mocí tyto věci činím.
- Porovnejte : Matthew 21:23-27; Lukáš 20:1-8
Odkud pochází Ježíšova autorita?
Poté, co Ježíš vysvětlí svým učedníkům význam svého prokletí fíkovníku a vyčištění chrámu, se celá skupina opět vrací do Jeruzaléma (toto je jeho třetí vstup), kde je v chrámu přivítají tamní nejvyšší autority. V tuto chvíli už jsou unaveni z jeho lumpáren a rozhodli se ho konfrontovat a zpochybnit základ, na kterém říká a dělá tolik podvratných věcí.
Situace je zde podobná událostem, které se staly v Markovi 2 a 3, ale zatímco dříve byl Ježíš vyzýván jinými pro věci, které dělal, nyní je vyzýván především pro věci, které říkal. Lidé, kteří napadli Ježíše, byli předpovězeni již v 8. kapitole: ‚Syn člověka musí mnoho trpět a být zavržen od starších, od velekněží a zákoníků.' Oni nejsou farizeové kteří byli Ježíšovými protivníky po celou dobu jeho působení až do tohoto bodu.
Kontext v této kapitole naznačuje, že se zabývají jeho očištěním chrámu, ale je také možné, že Marek měl na mysli kázání, které mohl Ježíš udělat v Jeruzalémě a okolí. Nemáme dostatek informací, abychom si byli jisti.
Zdá se, že účelem otázky položené Ježíšovi bylo, že úřady doufaly, že ho chytí do pasti. Kdyby tvrdil, že jeho autorita pochází přímo od Boha, mohli by ho z toho obvinit rouhání ; kdyby tvrdil, že autorita pochází od něho samého, mohli by se mu posmívat a přimět ho, aby vypadal jako hloupý.
Místo toho, aby na ně Ježíš přímo odpověděl, odpovídá svou vlastní otázkou – a také velmi zvědavou. Do této chvíle se toho moc neudělalo Jana Křtitele nebo jakoukoli službu, kterou mohl mít. Jan plnil pro Marka pouze literární roli: představil Ježíše a jeho osud je popsán jako osud, který předznamenal Ježíšův vlastní.
Nyní je však Jan zmiňován způsobem, který naznačuje, že chrámové úřady o něm a jeho popularitě věděly - zejména to, že byl mezi lidmi počítán jako prorok, stejně jako se zdá být Ježíš.
Z toho pramení jejich hlavolam a důvod, proč odpovědět protiotázkou: pokud připustí, že Janova autorita přišla z nebe, museli by totéž dopustit pro Ježíše, ale zároveň by měli potíže s tím, že přivítal ho. Pokud však tvrdí, že Janova autorita pochází pouze od člověka, mohou pokračovat v útocích na Ježíše, ale kvůli Janově velké popularitě budou mít spoustu problémů.
Mark nechá úřady odpovědět jediným způsobem, který zůstává otevřený, a to prosit o ignoranci. To umožňuje Ježíšovi odmítnout jakoukoli přímou odpověď i na ně. I když se zpočátku zdá, že to vede k patové situaci, Markovo publikum to má číst jako Ježíšovo vítězství: působí, že chrámové autority vypadají slabé a směšné, a zároveň vysílá zprávu, že Ježíšova autorita pochází od Boha stejně jako Janova. dělal. Ti, kdo mají víru v Ježíše, ho poznají takového, jaký je; ti bez víry nikdy nebudou, bez ohledu na to, co se jim říká.
Posluchači si přece budou pamatovat, že při jeho křtu zazněl hlas z nebe: ‚Ty jsi můj milovaný Syn, v němž mám zalíbení.' Z textu první kapitoly není jasné, že toto oznámení slyšel kdokoli jiný než Ježíš, ale diváci určitě ano a příběh je nakonec pro ně.