Přehled Athanasijského vyznání

The Athanasian Creed je křesťanské vyznání víry, které je široce přijímáno katolickou, anglikánskou, luteránskou a reformovanou církví. Je pojmenována po Athanasiovi Alexandrijském, teologovi a biskupovi ze čtvrtého století, jemuž se připisuje její sepsání. Krédo je rozděleno do tří oddílů, z nichž každý nastiňuje základní přesvědčení křesťanství.

První část vyznání víry se zaměřuje na nauku o Trojici a potvrzuje víru, že Bůh je jedna ze tří osob. Také uvádí, že Ježíš je plně lidský a zároveň plně božský. Druhá část vyznání víry se zabývá naukou o spasení, přičemž zdůrazňuje důležitost víry v Ježíše a potřebu pokání. Třetí oddíl vyznání víry nastiňuje nauku Církve a potvrzuje víru v jedinou, svatou, katolickou a apoštolskou církev.

Athanasiánské vyznání víry je důležitým prohlášením víry, které se po staletí používá k definování a obhajobě základních přesvědčení křesťanství. Je to mocná připomínka důležitosti nauky o Trojici, spáse a Církvi.

Athanasian Creed je tradičně připisován Svatý Athanasius (296-373), od kterého má své jméno. (Toto krédo se také nazývá 'Quicumque,' což je první slovo víry v latině.) Stejně jako jiná kréda, jako např. Apoštolské vyznání , Athanasiánské vyznání víry je vyznáním křesťanské víry; ale je to také plnohodnotná teologická lekce, a proto je nejdelší ze standardních křesťanských vyznání.

Původ

Svatý Athanasius strávil svůj život bojem s ariánskou herezí, která byla odsouzena na Nicejském koncilu v roce 325. Arius byl knězem, který popíral Kristovo božství tím, že popíral, že v jednom Bohu jsou tři Osoby. Athanasiánské vyznání víry se tedy velmi zabývá naukou o Trojici.

Jeho použití

Athanasiánské vyznání víry bylo tradičně recitováno v kostelech Neděle trojice , neděli poté Neděle svatodušní , i když se dnes čte jen zřídka. Čtení Athanasijského vyznání víry soukromě nebo s rodinou je dobrý způsob, jak přenést oslavu Neděle Nejsvětější Trojice domů a získat hlubší pochopení tajemství Nejsvětější Trojice .

Athanasijské vyznání

Kdo chce být spasen, potřebuje především držet se katolické víry; nezachová-li každý toto celé a neporušené, bezpochyby zahyne ve věčnosti.

Ale katolická víra je taková, že uctíváme jednoho Boha v Trojici a Trojici v jednotě; ani matení osob, ani rozdělování podstaty; neboť je jedna osoba Otce, jiná Syna a jiná Ducha svatého; ale božská přirozenost Otce a Syna a Ducha svatého je jedna, jejich sláva je stejná, jejich majestát je věčný.

Jaké přirozenosti je Otec, takový je Syn, takový je i Duch svatý; Otec je nestvořený, Syn je nestvořený a Duch svatý je nestvořený; Otec je nekonečný, Syn je nekonečný a Duch svatý je nekonečný; Otec je věčný, Syn je věčný a Duch svatý je věčný; a přesto nejsou tři věční, ale jeden věčný; stejně jako neexistují tři nestvořené bytosti, ani tři nekonečné bytosti, ale jedna nestvořená a jedna nekonečná; podobně je všemohoucí Otec, všemohoucí Syn a všemohoucí Duch svatý; a přesto nejsou tři všemohoucí, ale jeden všemohoucí; tedy Otec je Bůh, Syn je Bůh a Duch svatý je Bůh; a přesto nejsou tři bohové, ale je jeden Bůh; takže Otec je Pán, Syn je Pán a Duch svatý je Pán; a přece nejsou tři páni, ale je jeden Pán; protože stejně jako jsme křesťanskou pravdou nuceni vyznávat jednotlivě každou osobu jako Boha a také Pána, tak je nám katolickým náboženstvím zakázáno říkat, že jsou tři bohové nebo tři páni.

Otec nebyl nikým stvořen, stvořen ani zplozen. Syn je od samotného Otce, ne stvořený ani stvořený, ale zplozený. Duch svatý je z Otce a Syna, ne stvořený, ani stvořený, ani zplozený, ale vychází.

Je tedy jeden Otec, nikoli tři Otcové; jeden Syn, ne tři Synové; jeden Duch svatý, ne tři svatí duchové; a v této Trojici není nic prvního ani pozdějšího, nic většího ani menšího, ale všechny tři Osoby jsou souvěčné a navzájem si rovné, takže v každém ohledu, jak již bylo řečeno výše, jak jednota v Trojici, tak i Trojice v jednotě musí být uctíván. Nechť tedy ten, kdo si přeje být spasen, myslí takto o Trojici.

K věčné spáse je však nutné, aby věrně věřil také v inkarnaci našeho Pána Ježíše Krista.

V souladu s tím je správná víra, že věříme a vyznáváme, že náš Pán Ježíš Kristus, Syn Boží, je Bůh a člověk. Je to Bůh zplozený z podstaty Otce před časem a je to člověk zrozený z podstaty své matky v čase: dokonalý Bůh, dokonalý člověk, sestávající z rozumné duše a lidského těla, rovný Otci podle svého Božství, podle lidstva méně než Otec.

Ačkoli je Bůh a člověk, přece nejsou dva, ale je jeden Kristus; jeden však nikoli přeměnou Božství v lidské tělo, ale přijetím lidství v Božství; člověk absolutně ne zmatením podstaty, ale jednotou osoby. Neboť jako rozumná duše a tělo jsou jeden člověk, tak Bůh a člověk jsou jeden Kristus.

Trpěl pro naši spásu, sestoupil do pekla, třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil do nebe, sedí po pravici Boha Otce všemohoucího; odtud přijde soudit živé i mrtvé; při jeho příchodu musí všichni lidé znovu povstat se svými těly a budou se zodpovídat ze svých vlastních skutků: a ti, kdo činili dobro, půjdou do věčného života, ale ti, kdo páchali zlo, do věčného ohně.

Toto je katolická víra; pokud tomu každý věrně a pevně nevěří, nemůže být spasen. Amen.