Co je pragmatismus?
Pragmatismus je filozofický přístup k životu, který klade důraz na praktičnost a výsledky. Je to způsob myšlení, který se zaměřuje spíše na praktickou aplikaci myšlenek než na abstraktní teorie nebo ideály. Pragmatismus je často vnímán jako a střední cestu mezi idealismem a realismem, protože bere v úvahu jak idealistické, tak realistické aspekty života.
Počátky pragmatismu
Pragmatismus byl poprvé vyvinut na konci 19. století americkým filozofem Charlesem Sandersem Peircem. Peirce tvrdil, že význam pojmu nebo myšlenky je určen jeho praktickými důsledky. Věřil, že pravdivost myšlenky by měla být posuzována podle jejích praktických účinků, spíše než podle její teoretické konzistence.
Principy pragmatismu
Pragmatismus je založen na následujících principech:
- Pravda je relativní - Pragmatici věří, že pravda je relativní a že se mění v závislosti na kontextu a situaci.
- Činy jsou silnější než slova - Pragmatici věří, že nejlepší způsob, jak posoudit myšlenku, je její praktická aplikace, spíše než její teoretická konzistentnost.
- Zaměřte se na výsledky - Pragmatici se zaměřují na výsledky akce spíše než na proces nebo prostředky, kterými bylo výsledků dosaženo.
Výhody pragmatismu
Pragmatismus je užitečný přístup k životu, protože podněcuje lidi k praktickému myšlení a soustředění se na výsledky svých činů. Pomáhá také lidem být otevřenější a zvažovat různé perspektivy. Nakonec povzbuzuje lidi, aby převzali odpovědnost za své činy a snažili se o co nejlepší výsledek.
Pragmatismusje americká filozofie, která vznikla v 70. letech 19. století, ale stala se populární na počátku 20. století. Podle pragmatismu Pravda nebo význam myšlenky nebo návrhu spočívá spíše v jejích pozorovatelných praktických důsledcích než v jakýchkoli metafyzický atributy. Pragmatismus lze shrnout větou „cokoliv funguje, je pravděpodobně pravda“. Protože se realita mění, změní se i „cokoliv funguje“ – pravda musí být tedy také považována za proměnlivou, což znamená, že nikdo nemůže tvrdit, že vlastní nějakou konečnou nebo konečnou pravdu. Pragmatici věří, že všechny filozofické koncepty by měly být posuzovány podle jejich praktického použití a úspěchů, nikoli na základě abstrakcí.
Pragmatismus a přírodní věda
Pragmatismus se stal populárním u amerických filozofů a dokonce i u americké veřejnosti na počátku 20. století kvůli jeho úzkému spojení s moderními přírodními a společenskými vědami.Vědecký pohled na světrostl jak vliv, tak autorita; pragmatismus byl zase považován za filozofického sourozence nebo bratrance, o kterém se věřilo, že je schopen produkovat stejný pokrok prostřednictvím zkoumání předmětů, jako je morálka a smysl života.
Významní filozofové pragmatismu
Filozofové ústřední pro rozvoj pragmatismu nebo silně ovlivněni filozofií zahrnují:
- William James (1842 až 1910): Poprvé použil termínpragmatismusv tisku. Také považován za otce moderní psychologie.
- C. S. (Charles Sanders) Peirce (1839 až 1914): Vytvořil termín pragmatismus; logik, jehož filozofické příspěvky byly přijaty při vytváření počítače.
- George H. Mead (1863 až 1931): Je považován za jednoho ze zakladatelů sociální psychologie.
- John Dewey (1859 až 1952): Rozvinul filozofii racionálního empirismu, která se stala spojenou s pragmatismem.
- W.V. Quine (1908 až 2000): Harvardský profesor, který bojoval za analytickou filozofii, která vděčí za dřívější pragmatismus.
- C.I. Lewis (1883 až 1964): Hlavní bojovník za moderní filozofickou logiku.
Důležité knihy o pragmatismu
Pro další čtení nahlédněte do několika klíčových knih na toto téma:
- Pragmatismus, od Williama Jamese
- Smysl pravdy, od Williama Jamese
- Logika: Teorie bádání, od Johna Deweyho
- Lidská povaha a chování, od Johna Deweyho
- Filosofie zákona, od George H. Meada
- Mysl a světový řád, od C.I. Lewis
C.S. Peirce o pragmatismu
C.S. Peirce, který zavedl termín pragmatismus, v něm viděl spíše techniku, která nám má pomoci najít řešení, než filozofii nebo skutečné řešení problémů. Peirce to použil jako prostředek pro rozvoj jazykové a pojmové jasnosti (a tím usnadnění komunikace) s intelektuálními problémy. Napsal:
„Uvažte, jaké účinky, které by mohly mít praktický význam, si představujeme, aby měl předmět naší koncepce. Pak naše představa o těchto účincích je celá naše představa o předmětu.“
William James o pragmatismu
William James je nejznámějším filozofem pragmatismu a učencem, který proslavil samotný pragmatismus. Pro Jamese byl pragmatismus o hodnotě a morálce: Účelem filozofie bylo pochopit, co pro nás mělo hodnotu a proč. James tvrdil, že myšlenky a přesvědčení mají pro nás hodnotu pouze tehdy, když fungují.
James napsal o pragmatismu:
'Myšlenky se stávají pravdivými, pokud nám pomáhají dostat se do uspokojivých vztahů s ostatními částmi naší zkušenosti.'
John Dewey o pragmatismu
Ve filozofii, kterou nazvalinstrumentalismusJohn Dewey se pokusil zkombinovat Peirceovu a Jamesovu filozofii pragmatismu. Instrumentalismus byl tedy jak o logických konceptech, tak o etické analýze. Instrumentalismus popisuje Deweyho myšlenky o podmínkách, za kterých dochází k uvažování a zkoumání. Na jedné straně by měl být řízen logickými omezeními; na druhé straně je zaměřena na výrobu zboží a hodnotné uspokojení.