Filipským 3:13-14: Zapomenout na to, co je za námi

Biblický verš Filipským 3:13-14 je mocnou připomínkou soustředit se na přítomnost a budoucnost a zapomenout na minulost. Povzbuzuje nás, abychom neustále usilovali o dosažení svých cílů a nikdy se nevzdávali.

Verš zní: 'Bratři a sestry, nemyslím si, že jsem se toho ještě zmocnil. Jednu věc však dělám: Zapomínám na to, co je za námi, a soustředím se na to, co je přede mnou, tlačím se k cíli, abych získal cenu, pro kterou mě Bůh povolal do nebe v Kristu Ježíši.'

Tento verš nám připomíná, že bychom se neměli zaobírat svými minulými chybami a selháními, ale místo toho se soustředit na přítomnost a budoucnost. Povzbuzuje nás, abychom neustále usilovali o dosažení svých cílů a nikdy se nevzdávali. Také nám připomíná, že Bůh má s námi plán a že bychom mu měli důvěřovat.

Tento verš je skvělým zdrojem inspirace a motivace pro každého, kdo se snaží zůstat soustředěný na své cíle. Je to připomínka toho, že bychom se nikdy neměli vzdávat, bez ohledu na to, jak náročná cesta může být. Měli bychom mít oči na ceně a nikdy nezapomenout na to, co je před námi.

Filipským 3:13-14 je skvělou připomínkou, abyste zůstali soustředění a nikdy se nevzdávali. Je to silný zdroj inspirace a motivace pro každého, kdo se snaží zůstat na správné cestě. Povzbuzuje nás, abychom i nadále usilovali o dosažení svých cílů a nikdy nezapomněli na to, co je před námi.

Ve Filipským 3:13-14, apoštol Pavel je laserově zaměřen na závod, cíl a cílovou čáru své cesty víry. Jako olympionik se nevrací, aby se zabýval svými neúspěchy. Paul zapomíná na to, co je za ním, a odhodlaně se dívá vpřed směrem k poslednímu vítěznému kolu, kdy uvidí tvář Ježíš Kristus .

Filipským 3:13–14

Bratři a sestry, nemyslím si, že jsem se toho ještě zmocnil. Jednu věc však dělám: Zapomínám na to, co je za námi, a soustředím se na to, co je přede mnou, tlačím se k cíli, abych získal cenu, pro kterou mě Bůh povolal do nebe v Kristu Ježíši. ( NIV )

Teď si pamatuj, Pavel je Saul , muž, který pronásledován církev násilně. Hrál roli v kamenování Štěpána a mohl se za to nechat ochromit vinou a hanbou. Ale Paul zapomněl, co bylo v minulosti. Nenechal se tím pronásledovat nebo podrazit v přítomnosti.

Paul se také nezabýval svým utrpením, bitím, ztroskotáním a vězněním. Zapomněl na zklamání a výzvy vzbouřených členů církve, falešných učitelů a pronásledování. Místo toho upřel zrak na vizi svého Mistra, jak ho vítá doma v nebi a říká: ‚Výborně, dobrý a věrný služebníku. Vstupte do své odměny!' (Matouš 25:21).

Jít vše pro křesťanskou zralost

I když jsou křesťané povoláni být jako Kristus, stále děláme chyby. Ještě jsme 'nedorazili'. Nedaří se nám. Ve skutečnosti nikdy nezískáme kompletní posvěcení dokud nebudeme stát před Hospodinem. Ale Bůh používá naše nedokonalosti, aby nám pomohl. vyrůst 've víře.

Musíme se vypořádat s problémem, který se nazývá 'maso'. Naše tělo nás táhne k sobě bez a pryč od ceny volání nahoru. Naše tělo nás bolestně udržuje v povědomí o naší potřebě pilně tlačit k cíli.

Z tohoto důvodu Pavel vynaložil totální, cílevědomé úsilí, aby dosáhl křesťanské zralosti. Poznal svůj vlastní nedostatek. Pavel také volal Filipským a všem budoucím čtenářům Bible, aby pilně usilovali každým duchovním svalem o to, aby ve svém křesťanském životě šli kupředu.

Upíráme oči na Ježíše

Autorem kniha Hebrejům odrážejí Pavlova slova s ​​tímto podobným povzbuzením v Židům 12:1-2:

Proto, když jsme obklopeni tak velkým oblakem svědků, odhoďme vše, co překáží, a hřích, který se tak snadno zamotá. A běžme vytrvale v závodě, který nám byl vytyčen, upřeme své oči na Ježíše, průkopníka a zdokonalovatele víry. Pro radost, která mu byla předložena, snesl kříž, pohrdav jeho hanbou, a posadil se po pravici Božího trůnu. (NIV)

Pouze Bůh je zdrojem našeho spása a také dodavatelem našeho duchovního růstu. Čím blíže jsme k dokončení závodu, tím více si uvědomujeme, jak daleko musíme jít, abychom se stali jako Kristus.

Ale nemůžeme se ohlížet zpět. Pokud to uděláme, zatížíme se pod tíhou minulých vzpomínek na selhání.

Nebeská cena

Jakákoli cena, kterou bychom mohli hledat a získat zde na zemi, nevydrží. Navěky vydrží jen to, co je věčné. Pavel řekl věřícím v Korintu, že pracuje na ‚koruně, která bude trvat věčně‘. Ale abychom získali věčnou korunu, musíme se chovat sebevědomě. Paul opět používá snímky běžce v závodě:

Copak nevíte, že v závodě běží všichni běžci, ale cenu získá jen jeden? Běhejte tak, abyste získali cenu. Každý, kdo soutěží ve hrách, jde do přísného tréninku. Dělají to, aby získali korunu, která nevydrží, ale my to děláme, abychom získali korunu, která vydrží navždy. Proto neběžím jako někdo běžící bez cíle; Nebojuji jako boxer mlátící vzduch. Ne, udeřím do svého těla a udělám z něj svého otroka, takže poté, co budu kázat ostatním, nebudu sám diskvalifikován pro cenu. (1. Korinťanům 9:24–27, NIV)

Nechte se povzbudit Pavlovým důrazem na zapomenutí minulosti – zapomenutí toho, co je za námi – a napnutí vpřed k tomu, co je před námi. Nenechte to včerejší neúspěchy vykolejit tě z cíle tvého volání vzhůru Bůh v Kristu. Tlačte na cenu zlaté medaile, dokud v cíli nepotkáte Pána Ježíše.