Kritéria pro vědu a vědecké teorie
The Kritéria pro vědu a vědecké teorie je komplexním průvodcem k pochopení vědeckého procesu. Tato kniha, kterou napsal renomovaný vědec a filozof Karl Popper, poskytuje podrobný přehled kritérií pro vědecké teorie, včetně principů falsifikovatelnosti, testovatelnosti a replikovatelnosti. Vysvětluje také důležitost vědeckého experimentování a roli důkazů ve vědeckém procesu.
Kniha je rozdělena do dvou částí. První část pokrývá základy vědy, včetně vědecké metody, principy falsifikovatelnosti a testovatelnosti a roli důkazů ve vědeckém procesu. Druhá část se zaměřuje na aplikaci vědecké metody na konkrétní vědecké teorie, jako je evoluce a teorie velkého třesku.
Kritéria pro vědu a vědecké teorie jsou základním zdrojem pro každého, kdo se zajímá o pochopení vědeckého procesu. Poskytuje jasné a stručné vysvětlení kritérií pro vědecké teorie a toho, jak jsou aplikována na konkrétní vědecké teorie. Poskytuje také podrobný přehled o významu vědeckého experimentování a roli důkazů ve vědeckém procesu.
Celkově je Kritéria pro vědu a vědecké teorie neocenitelným zdrojem pro každého, kdo chce lépe porozumět vědeckému procesu. Je dobře napsaná a snadno srozumitelná, díky čemuž je vynikajícím zdrojem pro studenty, výzkumníky a kohokoli, kdo se zajímá o vědu.
Vědecká pozorování jsou paliva, která pohánějí vědecké objevy a vědecké teorie jsou motorem. Teorie umožňují vědcům organizovat a chápat dřívější pozorování, pak předpovídat a vytvářet budoucí pozorování. Všechny vědecké teorie mají společné charakteristiky, které je odlišují od nevědeckých myšlenek, jako je víra a pseudověda. Vědecké teorie musí být: konzistentní, šetrné, opravitelné, empiricky testovatelné/ověřitelné, užitečné a progresivní.
01 z 07Co je vědecká teorie?
Vědci nepoužívají termín „teorie“ stejným způsobem, jakým se používá v lidové mluvě. Ve většině kontextů je teorie vágní a nejasná představa o tom, jak věci fungují – představa s nízkou pravděpodobností, že bude pravdivá. To je původ stížností, že něco ve vědě je „pouze teorie“, a proto není důvěryhodné.
Pro vědce je teorie pojmovou strukturou používanou k vysvětlení existujících faktů a předpovídání nových. Podle Roberta Root-Bernsteina ve své eseji,O definování vědecké teorie:KreacionismusPovažováno,
02 z 07
'Aby byla teorie považována za vědeckou teorii většinou vědců a filozofů vědy, musí splňovat většinu, ne-li všechna, určitých logických, empirických, sociologických a historických kritérií.'
Logická kritéria vědeckých teorií
Vědecká teorie musí být:
- jednoduchá jednotící myšlenka, která nezahrnuje nic zbytečného
- logicky konzistentní (rozpory nejsou povoleny)
- logicky falsifikovatelné (musí existovat možné nebo teoretické situace, ve kterých by teorie byla neplatná)
- omezené, takže je jasné, zda data ověřují, falšují nebo jsou irelevantní (tj. nepředpokládá se, že vysvětlit úplně vše)
Logická kritéria jsou běžně citována v diskusích o povaze vědeckých teorií a o tom, jak se věda liší od nevědy, resp. pseudověda . Pokud teorie obsahuje zbytečné myšlenky nebo je nekonzistentní, nemůže vlastně nic vysvětlit. Bez falsifikovatelnosti není možné určit, zda je to pravda nebo ne, takže to opravujeme pomocí experimentu.
03 z 07Empirická kritéria vědeckých teorií
Vědecká teorie musí:
- být empiricky testovatelný nebo vést k testovatelným předpovědím nebo retrodikcím (použít současné informace nebo myšlenky k odvození nebo vysvětlení minulé události nebo stavu věcí)
- provádět ověřené předpovědi a/nebo retrodikce
- vést k reprodukovatelným výsledkům, aby je ostatní mohli zkontrolovat
- zahrnují kritéria pro určení, zda jsou data faktická, umělá, anomální nebo irelevantní
Vědecká teorie nám musí pomoci pochopit povahu našich dat. Některá data mohou být faktická (ověřte předpovědi nebo retrodikce teorie); některé mohou být artefakty (výsledek sekundárních nebo náhodných vlivů); některé jsou anomální (platné, ale v rozporu s předpověďmi nebo retrodikcemi); některé jsou nereprodukovatelné, a tedy neplatné, a některé jsou irelevantní.
04 z 07Sociologická kritéria vědeckých teorií
Vědecká teorie musí:
- vyřešit známé problémy, paradoxy a/nebo anomálie, se kterými si vědci nebyli schopni poradit pomocí minulých teorií
- vytvářet nové problémy a otázky k práci
- vytvořit nové paradigma nebo model pro použití při práci na problémech
- poskytovat koncepty, které vědcům pomáhají řešit problémy
Někteří kritici vědy vidí výše uvedená kritéria jako problémy, ale zdůrazňují, jak vědu dělá komunita výzkumníků a že mnoho vědeckých problémů objevuje komunita. Vědecká teorie se musí zabývat skutečným problémem a musí nabízet prostředky k jeho řešení. Pokud neexistuje žádný skutečný problém, jak lze teorii kvalifikovat jako vědeckou?
05 z 07Historická kritéria vědeckých teorií
Vědecká teorie musí:
- splňují nebo překračují kritéria dřívějších teorií nebo prokazují, že kritéria jsou umělá, a proto by měla být nahrazena
- vysvětlit všechna data vytvořená dřívějšími teoriemi
- být v souladu se všemi souvisejícími teoriemi
Vědecká teorie neřeší jen problém, ale musí to dělat způsobem, který je lepší než jiné, konkurenční teorie – včetně těch, které se nějakou dobu používají. Musí vysvětlit více dat než konkurence; vědci preferují méně teorií, které vysvětlují více, než mnoho teorií, z nichž každá vysvětluje málo. Také by neměl být v rozporu se souvisejícími teoriemi, které jsou jasně platné. To zajišťuje, že vědecké teorie zvyšují svou vysvětlovací schopnost.
06 z 07Právní kritéria vědeckých teorií
Root-Bernstein neuvádí právní kritéria pro vědecké teorie. V ideálním případě by to tak nebylo, ale křesťané udělali z vědy aprávní záležitost. V roce 1981 byl zrušen arkansaský soudní proces o „rovném zacházení“ s kreacionismem ve vědeckých třídách a takové zákony byly protiústavní. Ve svém rozhodnutí soudce Overton řekl, že věda má čtyři základní rysy:
- Řídí se přírodními zákony a je vysvětlující odkazy na přírodní zákony.
- Věda je testovatelná proti empirickému světu.
- Její závěry jsou předběžné, nikoli konečné.
- Je to falzifikovatelné.
V USA tedy existuje právní základ pro odpověď na otázku, co je věda?
07 z 07Shrnutí kritérií vědeckých teorií
Kritéria pro vědecké teorie lze shrnout do těchto principů:
- Konzistentní (interně i externě)
- šetrný (šetření v navrhovaných entitách, vysvětlení)
- Užitečné (popisuje a vysvětluje pozorované jevy)
- Empiricky testovatelné a falzifikovatelné
- Na základě kontrolovaných, opakovaných experimentů
- Opravitelné a dynamické (změny se provádějí s novými údaji)
- Progresivní (dosahuje všeho, co předchozí teorie a více)
- Pokusně (připouští, že to nemusí být správné, netvrdí jistotu)
Tato kritéria jsou to, co očekáváme, aby teorie byla považována za vědeckou. Chybějící jeden nebo dva nemusí znamenat, že teorie není vědecká, ale pouze z dobrých důvodů. Nedostatek většiny nebo všech je diskvalifikací.