Wu Wei: Taoistický princip jednání v nekonání

Wu Wei je taoistický princip jednání v nekonání, který zdůrazňuje důležitost života v souladu s přirozeným tokem vesmíru. Je to způsob života, který zahrnuje myšlenku neodpor , která nám umožňuje procházet životem s lehkostí a grácií. Wu Wei nás vybízí, abychom si uvědomovali své činy a uvědomovali si důsledky svých rozhodnutí. Učí nás také být otevřeni změnám a akceptovat, že život je neustále v pohybu.

Koncept Wu Wei je založen na myšlence, že bychom měli přijmout spontánnost a důvěřovat naší intuici. Povzbuzuje nás, abychom se vzdali své potřeby ovládat a věřili, že vesmír nám poskytne to, co potřebujeme. To může být obtížné pochopit, ale je nezbytné pro život v rovnováze a harmonii. Wu Wei nás učí dbát na své činy a uvědomovat si důsledky svých rozhodnutí.

Wu Wei je mocný nástroj pro život v rovnováze a harmonii. Povzbuzuje nás, abychom si uvědomovali své činy a uvědomovali si důsledky svých rozhodnutí. Učí nás také být otevřeni změnám a akceptovat, že život je neustále v pohybu. Přijetím taoistického principu Wu Wei se můžeme naučit žít v harmonii s přirozeným tokem vesmíru a nalézt ve svém životě mír a spokojenost.

Jedním z nejdůležitějších konceptů taoismu jewu wei, což se někdy překládá jako „nedělání“ nebo „nečiní“. Lepší způsob, jak o tom uvažovat, je však paradoxní „čin nečinnosti“. Wu wei odkazuje na kultivaci stavu bytí, ve kterém jsou naše činy zcela bez námahy v souladu s přílivem a tokem elementárních cyklů přírodního světa. Je to druh „jít s proudem“, který se vyznačuje velkou lehkostí a uvědoměním, ve kterém – aniž bychom se o to snažili – jsme schopni dokonale reagovat na jakékoli situace, které nastanou.

Taoistický princip wu wei má podobnosti s cílem v Buddhismus nelpění na myšlence individuálního ega. Buddhista, který se vzdává ega ve prospěch jednání pod vlivem přirozené buddhovské přirozenosti, se chová velmi taoistickým způsobem.

Volba vztahu ke společnosti nebo odchodu ze společnosti

Historicky bylo wu wei praktikováno uvnitř i vně existujících sociálních a politických struktur. v Daode Jing Laozi nás seznamuje se svým ideálem „osvíceného vůdce“, který ztělesněním principů wu wei dokáže vládnout způsobem, který vytváří štěstí a prosperitu pro všechny obyvatele země. Wu wei také našel vyjádření v rozhodnutí některých taoistických adeptů odejít ze společnosti, aby mohl žít život poustevníka, volně se toulat horskými loukami, meditovat dlouhé úseky v jeskyních a živit se velmi přímým způsobem. energii přírodního světa.

Nejvyšší forma ctnosti

Praxe wu wei je vyjádřením toho, co v taoismus je považována za nejvyšší formu ctnosti – takovou, která není nijak předem promyšlená, ale místo toho vzniká spontánně. Ve verši 38 Daode Jing (zde přeložil Jonathan Star), Laozi nám říká:

Nejvyšší ctností je jednat bez pocitu sebe sama
Nejvyšší laskavost je dávat bez podmínky
Nejvyšší spravedlností je vidět bez preference
Když je Tao ztraceno, člověk se musí naučit pravidlům ctnosti
Když se ztratí ctnost, pravidla laskavosti
Když se ztratí laskavost, pravidla spravedlnosti
Když je spravedlnost ztracena, pravidla chování

Jak najdeme naše zarovnání s Osoba — s rytmy živlů uvnitř i vně našeho těla — jsou naše činy zcela přirozeně tím největším přínosem pro všechny, s nimiž se setkáme. V tomto bodě jsme překročili potřebu formálních náboženských nebo sekulárních morálních předpisů jakéhokoli druhu. Stali jsme seztělesněníwu wei, „Akce nekonání“; stejně jako zwu nien,„Myšlenka nemyšlení“ awu hsin'Mysl nemysli.' Uvědomili jsme si své místo v pavučině mezibytí, v kosmu a s vědomím našeho spojení se vším, co je, můžeme nabídnout pouze myšlenky, slova a činy, které neškodí a které jsou spontánně ctnostné.