Alexandr Veliký napadá Indii

Alexandr Veliký je jedním z nejslavnějších dobyvatelů historie. Je známý svými vojenskými taženími a dobytím Perské říše. V roce 326 př. n. l. Alexandr Veliký napadl Indii, což z ní udělalo nejvzdálenější bod svých výbojů.

Alexandrova strategie

Alexandrovou strategií invaze do Indie bylo rozdělení a dobytí. Rozdělil své síly na dvě skupiny, jednu na pochod horami a druhou na pochod pláněmi. To mu umožnilo rychle získat kontrolu nad regionem a porazit indiánské síly.

Bitva o Hydaspes

Nejznámější bitvou Alexandrova indiánského tažení byla bitva u Hydaspes. Alexandr se postavil proti indickému králi Pórovi, který měl velkou armádu vozů, slonů a kavalérie. Přestože byl Alexandr v přesile, dokázal porazit Porus a získat kontrolu nad regionem.

Dědictví Alexandrovy invaze

Alexandrova invaze do Indie měla na region trvalý dopad. Zavedl do regionu řeckou kulturu a zvyky a jeho odkaz lze v Indii vidět dodnes. Alexandrova invaze také pomohla rozšířit helénskou kulturu po celém regionu, což mělo trvalý vliv na vývoj indické kultury.

Invaze Alexandra Velikého do Indie byla významnou událostí v historii. Jeho strategie rozděl a panuj mu umožnila rychle získat kontrolu nad regionem a vítězství v bitvě u Hydaspes upevnilo jeho odkaz jednoho z největších dobyvatelů všech dob.

Následující text je výňatek z „ Příběh našeho impéria “ od H. E. Marshalla.

Indie není žádná nově objevená země. V době, kdy Anglie byla ještě neznámá, stále ztracená v chladných šedých mlhách oceánu, lodě vyplouvaly z indických slunečných břehů a písčitými pouštěmi se vinuly karavany obtěžkané hedvábím a mušelíny, zlatem, šperky a kořením.

Po dlouhé věky byla Indie místem obchodu. Nádhera krále Šalamouna přicházela z východu. Musel obchodovat s Indií, když stavěl velké lodě a posílal „své námořníky, kteří znali moře“, aby se plavili do daleké země Ofir, která se možná nacházela v Africe nebo stejně možná na ostrově Cejlon. Odtud tito lodníci přinesli takové ‚velké množství‘ zlata a drahých kamenů, že ‚stříbro nebylo za Šalamounových dnů nic platné‘.

Také dvůr mnoha starověkého pohanského krále a královny byl bohatý a krásný díky pokladům Východu. Přesto se o zemi zlata a koření, drahokamů a pávů vědělo jen málo. Neboť kromě obchodníků, kteří bohatli díky obchodování s lidmi, jich do Indie putovalo jen málo.

Nakonec tam ale v roce 327 př. n. l. našel cestu velký řecký dobyvatel Alexandr. Poté, co si podmanil Sýrii, Egypt a Persii, dal se na pochod, aby napadl neznámou zemi zlata.

Alexander přijíždí do Indie

Část Indie, kterou Alexandr napadl, se nazývá Paňdžáb neboli země pěti řek. V té době zde vládl král jménem Porus. Byl vládcem Paňdžábu a pod ním bylo mnoho dalších princů. Někteří z těchto knížat byli připraveni vzbouřit se proti Pórovi a Alexandra rádi přivítali. Ale Porus shromáždil velkou armádu a vydal se na pochod proti řeckému útočníkovi.

Na jedné straně široké řeky leželi Řekové, na druhé straně Indiáni. Zdálo se nemožné, aby ani jeden přešel. Ale v temnotě bouřlivé noci Alexander a jeho muži prošli kolem a brodili se kus cesty vysoko po prsa.

Byla svedena velká bitva. Řekové se poprvé setkali se slony ve válce. Obrovská zvířata byla velmi hrozná na pohled. Jejich hrozné troubení způsobilo, že se řecké koně třásli a třásli. Ale Alexandrovi vojáci byli mnohem lépe vycvičení a mnohem silnější než indiáni. Jeho jezdci zaútočili na slony z boku a ti se k šílenství bodli řeckými šipkami, obrátili se k útěku a ve svém zděšení udupali mnoho vojáků z Porusu k smrti. Indické válečné vozy uvízly rychle v bahně. Sám Porus byl zraněn. Nakonec se dobyvateli poddal.

Ale teď, když byl Porus poražen, byl k němu Alexandr milostivý a jednal s ním tak, jak by se jeden velký král a válečník měl chovat k druhému. Od té doby se stali přáteli.

Když Alexander pochodoval Indií, bojoval v bitvách, stavěl oltáře a zakládal města. Jedno město nazval Boukephala na počest svého oblíbeného koně Bucephala, který tam zemřel a byl pohřben. Ostatní města nazval Alexandrie na počest svého vlastního jména.

Pokračování v Cestě

Jak šli, Alexander a jeho vojáci viděli mnoho nových a podivných pohledů. Procházeli nekonečnými lesy mohutných stromů, pod jejichž větvemi hnízdila hejna divokých pávů. Viděli hady, třpytící se zlatými šupinami, jak rychle klouzají lesem. S úžasem zírali na strašlivé souboje šelem a vyprávěli podivné příběhy, když se vrátili domů, o psech, kteří se nebáli bojovat se lvy, a o mravencích, kteří kopali zlato.

Nakonec Alexander dosáhl města Lahore a pochodoval na břehy řeky Sutlej za ním. Toužil dosáhnout svaté řeky Gangy a dobýt tamní lidi. Ale jeho muži už byli unaveni útrapami na cestě, unaveni z bojů pod žhnoucími slunci nebo přívalovými dešti Indie, a prosili ho, aby nešel dál. Alexandr se tedy, značně proti své vůli, obrátil zpět.

Řekové se nevrátili tak, jak přišli. Plavili se po řekách Jhelum a Indus. A o Indii se toho v těch dnech vědělo tak málo, že zprvu věřili, že jsou na Nilu a že se vrátí domů cestou Egypta. Brzy však zjistili svůj omyl a po dlouhých cestách se opět dostali do Makedonie.

Legacy of Alexanders Conquest

Alexander pochodoval pouze na sever Indie. Ve skutečnosti si lid nepodmanil, i když za sebou nechal řecké posádky a řecké vládce, a když zemřel, lidé se rychle vzbouřili proti nadvládě Makedonie. Takže veškerá stopa Alexandra a jeho dobytí brzy zmizela z Indie. Jeho oltáře zmizely a jména měst, která založil, byla změněna. Ale po dlouhé věky žily činy velkého ‚Secundera‘, jak mu říkali, v paměti Indiánů.

A právě od dob Alexandra lidé na Západě znali něco z nádherné země na Východě, se kterou po mnoho staletí obchodovali.