Srovnání Desatera přikázání

The Desatero jsou souborem morálních a duchovních zákonů nalezených v Bibli. Jsou souborem pravidel, která Izraelitům dal Bůh, a jsou aktuální i dnes. V této recenzi porovnáme Desatero přikázání s jinými náboženskými a morálními kodexy.

První přikázání je nemít žádné jiné bohy před Hospodinem. Toto je společné téma v mnoha náboženstvích a morálních kodexech. Například v buddhismu je prvním předpisem nepřijmout život žádné živé bytosti. V hinduismu je první zásadou nespáchat žádný násilný čin.

Druhým přikázáním je nedělat žádné ryté obrazy. To lze nalézt i v jiných náboženstvích a morálních kodexech. V buddhismu je druhým přikázáním nebrat, co není dáno. V hinduismu je druhou zásadou nekrást.

Třetí přikázání je nebrat jméno Páně nadarmo. To je podobné buddhistickému principu nemluvit falešně a hinduistickému principu nemluvit o druhých špatně.

Čtvrtým přikázáním je pamatovat si na den sabatu. To lze nalézt i v jiných náboženstvích a morálních kodexech. V buddhismu je čtvrtým předpisem zdržet se sexuálního nevhodného chování. V hinduismu je čtvrtou zásadou neoddávat se smyslnému potěšení.

Pátým přikázáním je ctít svého otce a svou matku. To lze nalézt i v jiných náboženstvích a morálních kodexech. V buddhismu je pátým předpisem zdržet se omamných látek. V hinduismu je pátou zásadou neprahnout.

Desatero přikázání je soubor morálních a duchovních zákonů, které existují již tisíce let. Jsou relevantní i dnes a lze je nalézt v mnoha jiných náboženstvích a morálních kodexech. Pochopením a dodržováním Desatera můžeme žít život v míru, lásce a harmonii.

Protestanti (což zde odkazuje na příslušníky řecké, anglikánské a reformované tradice – luteráni se řídí „katolickými“ deseti přikázáními) obvykle používají formu, která se objevuje v prvním Exodus verze z kapitoly 20. Učenci identifikovali obě verze Exodu jako pravděpodobně napsané v desátém století před naším letopočtem.

Zde je Jak se čtou verše

Potom Bůh promluvil všechna tato slova: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví; nebudeš mít jiné bohy mimo mne.

Neuděláš si modlu, ať už v podobě čehokoli, co je nahoře na nebi, nebo co je na zemi dole, nebo co je ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět ani je uctívat; neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, trestající děti za nepravosti rodičů do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě odmítají, ale miluji tisíci pokolení těch, kteří mě milují a zachovávají má přikázání.

Nebudeš zneužívat jména Hospodina, svého Boha, protože Hospodin neosvobodí nikoho, kdo by zneužil jeho jméno.

Pamatuj na den sobotní a světej ho. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je sobota Hospodina, tvého Boha; nebudete dělat žádnou práci – vy, váš syn nebo vaše dcera, váš muž nebo otrokyně, váš dobytek nebo mimozemšťan sídlící ve vašich městech. Neboť v šesti dnech učinil Hospodin nebe a zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmý den odpočinul; proto Pán blahoslavený den sabatu a zasvětil jej.

Cti svého otce a svou matku, aby byly tvé dny dlouhé v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Nebudeš vraždit. Nezcizoložíš . Nebudeš krást. Nevydáš křivé svědectví proti tvémusoused.

Nebudeš dychtit po domě svého bližního; nebudeš dychtit po ženě svého bližního, ani po otroku nebo otrokyni, ani volu, ani oslu, ani po ničem, co patří tvému ​​bližnímu.Exod. 20:1-17

Samozřejmě, když protestanti vyvěsí deset přikázání ve svém domě nebo v kostele, obvykle to všechno nevypisují. V těchto verších není ani jasné, které přikázání je které. Proto byla vytvořena zkrácená a stručná verze, která usnadňuje psaní příspěvků, čtení a zapamatování.

Zkrácené protestantské desatero

1. Nebudeš mít jiné bohy kromě mě.
2. Neuděláš si nic ryté obrazy
3. Nevezmeš jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo
4. Budeš pamatovat na sobotu a světit ji
5. Cti svou matku a otce
6. Nebudeš vraždit
7. Nezcizoložíš
8. Nebudeš krást
9. Nevydáš křivé svědectví
10. Nebudeš dychtit po ničem, co patří tvému ​​bližnímu

Kdykoli se někdo pokusí, aby vláda umístila Desatero na veřejný majetek, je téměř nevyhnutelné, aby tato protestantská verze byla vybrána před katolickou a židovskou verzí. Důvodem je pravděpodobně dlouhodobá protestantská dominance v americkém veřejném a občanském životě.

V Americe bylo vždy více protestantů než jakékoli jiné náboženské denominace, a tak kdykoli náboženství zasahovalo do státních aktivit, bylo to obvykle z protestantské perspektivy. Když se od studentů očekávalo, že budou čístBible ve veřejných školáchbyli například nuceni číst překlad krále Jakuba oblíbený protestanty; katolický překlad Douay byl zakázán.

Katolická verze

Použití termínu „katolické“ Desatero je myšleno volně, protože katolíci i luteráni se řídí tímto konkrétním seznamem, který je založen na verzi nalezené v Deuteronomium . Tento text byl pravděpodobně napsán v sedmém století před naším letopočtem, asi o 300 let později než text Exodus, který tvoří základ pro „protestantskou“ verzi Desatera. Někteří učenci se však domnívají, že tato formulace by mohla pocházet z dřívější verze, než byla ta v Exodu.

Zde je návod, jak se čtou původní verše

Já jsem Hospodin, váš Bůh, který jsem vás vyvedl z egyptské země, z domu otroctví; nebudeš mít jiné bohy mimo mne. Neuděláš si modlu, ať už v podobě čehokoli, co je nahoře na nebi, nebo co je na zemi dole, nebo co je ve vodě pod zemí. Nebudeš se jim klanět ani je uctívat; neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, trestající děti za nepravost rodičů do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě odmítají, ale ukazujíneochvějná láskatisíci pokolení těch, kteří mě milují a zachovávají má přikázání. Nebudeš zneužívat jména Hospodina, svého Boha, protože Hospodin neosvobodí nikoho, kdo by zneužil jeho jméno.

Zachovávejte den odpočinku a světte jej, jak vám přikázal Hospodin, váš Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je sobota Hospodina, tvého Boha; nebudeš dělat žádnou práci, ani ty, ani tvůj syn, ani tvá dcera, tvůj otrok nebo otrok, tvůj vůl nebo tvůj osel, ani žádné z tvého dobytka, ani ti, kdo bydlí ve tvých městech, takže tvůj muž a žena otrok může odpočívat stejně jako vy. Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud vyvedl mocnou rukou a vztaženou paží; proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh zachovávat den sabatu .

Cti svého otce a svou matku, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, aby byly tvé dny dlouhé a aby se ti vedlo dobře v zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Nebudeš vraždit. Ani se nedopustíš cizoložství. Ani ty nebudeš krást. Ani ty nevydáš křivé svědectví proti svému bližnímu. Ani nebudeš dychtit po ženě svého bližního. Nebudeš toužit ani po domě svého bližního, ani po poli, ani po otroku nebo otrokyni, ani vůl, ani osel, ani nic, co patří tvému ​​bližnímu.(Deuteronomium 5:6–17)

Samozřejmě, když katolíci vyvěsí deset přikázání u sebe doma nebo v kostele, obvykle to všechno nevypisují. V těchto verších není ani jasné, které přikázání je které. Proto byla vytvořena zkrácená a stručná verze, která usnadňuje psaní příspěvků, čtení a zapamatování.

Zkrácené katolické desatero

1. Já, Hospodin, jsem tvůj Bůh. Nebudeš mít jiné bohy kromě mě.
2. Nevezmeš jméno Pána Boha nadarmo
3. Pamatuj, abys byl svatý Den Páně
4. Cti svého otce a svou matku
5. Nezabiješ
6. Nezcizoložíš
7. Nebudeš krást
8. Nevydáš křivé svědectví
9. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního
10. Nebudeš dychtit po majetku svého bližního

Kdykoli se někdo pokusí, aby vláda umístila Desatero přikázání na veřejný majetek, je téměř nevyhnutelné, aby tato katolická verze bylanepoužitý. Místo toho si lidé vybrali protestantský výpis. Důvodem je pravděpodobně dlouhodobá protestantská dominance v americkém veřejném a občanském životě.

V Americe bylo vždy více protestantů než jakékoli jiné náboženské denominace, a tak kdykoli náboženství zasahovalo do státních aktivit, bylo to obvykle z protestantské perspektivy. Když se například od studentů očekávalo, že budou číst Bibli na veřejných školách, byli nuceni číst Bibli Překlad krále Jakuba upřednostňovaný protestanty; katolický překlad Douay byl zakázán.

Katolická vs. protestantská přikázání

Různá náboženství a sekty rozdělily přikázání různými způsoby – a to jistě zahrnuje protestanty a katolíky. Ačkoli jsou dvě verze, které používají, velmi podobné, existují také některé významné rozdíly, které mají důležité důsledky pro různé teologické pozice těchto dvou skupin.

První věc, které je třeba si všimnout, je, že po první přikázání , číslování se začne měnit. Například v katolickém seznamu je imperativ proti cizoložstvíšesté přikázání; pro Židy a většinu protestantů je to sedmá.

Další zajímavý rozdíl se objevuje v tom, jak katolíci převádějí verše Deuteronomia do skutečných přikázání. V Butlerově katechismu jsou verše osm až deset jednoduše vynechány. Katolická verze tak vynechává zákaz proti ryté obrazy - zjevný problém pro římskokatolickou církev, která je plná svatyní a soch. Aby to katolíci vynahradili, rozdělují verš 21 na dvě přikázání, čímž oddělují žádostivost manželky od žádostivosti po hospodářských zvířatech. Protestantské verze přikázání zachovávají zákaz rytých obrazů, ale zdá se, že je ignorován, protože sochy a další obrazy se množily i v jejich kostelech.

Nemělo by se ignorovat, že Desatero bylo původně součástí židovského dokumentu a i oni mají svůj vlastní způsob, jak jej strukturovat. Židé začínají přikázání výrokem: ‚Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví.' Středověký židovský filozof Maimonides tvrdil, že to bylo největší přikázání ze všech, i když nikomu nepřikazuje vůbec nic dělat, protože tvoří základ pro monoteismus a pro vše, co následuje.

Křesťané to však považují spíše za preambuli než za skutečné přikázání a začínají svůj seznam prohlášením: ‚Nebudeš mít žádné jiné bohy kromě mne.' Pokud tedy vláda zobrazuje Desatero přikázání bez této „preambule“, volí křesťanskou perspektivu židovské perspektivy. Je to legitimní funkce vlády?

Samozřejmě, že ani jeden výrok nenaznačuje skutečný monoteismus. Monoteismus znamená víru v existenci pouze jednoho boha a oba citované výroky odrážejí skutečnou situaci starých Židů: monolatrii, což je víra v existenci více bohů, ale uctívají pouze jednoho z nich.

Další důležitý rozdíl, který není viditelný ve výše zkrácených seznamech, je v přikázání týkajícím se sabatu: ve verzi Exodus je lidem řečeno, aby světili sobotu, protože Bůh pracoval šest dní a sedmý odpočíval; ale ve verzi Deuteronomia používané katolíky je sobota přikázána, protože ‚byl jsi otrokem v egyptské zemi a Hospodin, tvůj Bůh, tě odtud vyvedl mocnou rukou a nataženou paží‘. Osobně tu souvislost nevidím — alespoň zdůvodnění ve verzi Exodus má nějaký logický základ. Ale bez ohledu na to, faktem je, že uvažování je radikálně odlišné od jedné verze k druhé.

Takže nakonec neexistuje žádný způsob, jak si ‚vybrat‘ to, co má být ‚skutečným‘ Desaterem. Lidé budou přirozeně uraženi, pokud bude verze Desatera někoho jiného vystavena ve veřejných budovách – a vláda, která to dělá, nemůže být považována za nic jiného než za porušení náboženských svobod. Lidé možná nemají právo nebýt uraženi, ale mají právo nenechat si diktovat náboženská pravidla někoho jiného. civilní úřady a mají právo zajistit, aby se jejich vláda v teologických otázkách nepostavila na žádnou stranu. Určitě by měli být schopni očekávat, že jejich vláda nebude překrucovat jejich náboženství ve jménu veřejné morálky nebo ubírání hlasů.