Co je odpuštění podle Bible?
Bible je plná odkazů na odpuštění a je základní součástí křesťanské víry a praxe. Podle Bible je odpuštění akt omilostnění někoho za křivdu, kterou udělal. Je to způsob, jak prokázat milosrdenství a milost někomu, kdo se proti vám provinil. V Bibli je Bůh konečným příkladem odpuštění, protože je ochoten odpustit všechny hříchy, pokud budeme činit pokání a obrátíme se k Němu.
Síla odpuštění
Síla odpuštění je vidět v celé Bibli. Ve Starém zákoně Bůh přikazuje svému lidu, aby odpouštěl těm, kteří jim ublížili, a v Novém zákoně nás Ježíš učí odpouštět druhým, jako nám odpustil Bůh. Ježíš nás také učí odpouštět těm, kteří nám ublížili „sedmdesát sedmkrát“ (Matouš 18:22).
Výhody odpuštění
Odpuštění přináší mnoho výhod, jak tomu, kdo odpouští, tak tomu, komu je odpuštěno. Odpuštění může pomoci obnovit vztahy, zahojit rány a přinést mír. Může nám také pomoci osvobodit nás od břemene hořkosti a zášti. Když odpouštíme, projevujeme tím stejné milosrdenství a milost, jakou nám prokázal Bůh.
Závěr
Odpuštění je ústřední součástí křesťanské víry a je mocným nástrojem k léčení a obnově vztahů. Když odpouštíme, projevujeme tím stejné milosrdenství a milost, jakou nám prokázal Bůh. Bible nás učí, že odpuštění je mocným aktem lásky a milosti a je to způsob, jak projevit milosrdenství těm, kteří nám ublížili.
Co je to odpuštění? Existuje definice odpuštění v Bibli ? Znamená biblické odpuštění, že věřící jsou Bohem považováni za čisté? A jaký by měl být náš postoj k ostatním, kteří nám ublížili?
V Bibli se objevují dva druhy odpuštění: Boží odpuštění našim hříchům a naše povinnost odpustit druhým. Toto téma je tak důležité, že naše věčný osud záleží na tom.
Definice odpuštění
- Odpuštění je podle Bible správně chápáno jako Boží slib, že nebude počítat naše hříchy proti nám.
- Biblické odpuštění vyžaduje z naší strany pokání (odvrácení se od našeho starého života v hříchu) a víru v Ježíše Krista.
- Jednou z podmínek pro přijetí odpuštění od Boha je naše ochota odpouštět druhým lidem.
- Lidské odpuštění je odrazem naší zkušenosti a chápání Božího odpuštění.
- Láska (nikoli povinné dodržování pravidel) je motivací Božího odpuštění nám a našeho odpuštění druhým.
Co je odpuštění od Boha?
Lidstvo má hříšnou přirozenost. Adame a Předvečer neposlechl Boha v Rajská zahrada a lidé od té doby hřeší proti Bohu.
Bůh nás příliš miluje, než aby nás nechal zničit Peklo . Poskytl nám způsob, jak nám může být odpuštěno, a ta cesta vede Ježíš Kristus . Ježíš to jasně potvrdil, když řekl: ‚Já jsem ta cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne“ (Jan 14:6). Boží plán spásy bylo poslat Ježíše, svého jediného Syna, na svět jako oběť za naše hříchy.
Tato oběť byla nezbytná k uspokojení Boží spravedlnosti. Navíc tato oběť musela být dokonalá a neposkvrněná. Kvůli naší hříšné přirozenosti nemůžeme napravit naše zlomené vztah s Bohem na vlastní pěst. Pouze Ježíš byl způsobilý to pro nás udělat.
Na Poslední večeře , v noci před jeho ukřižování , vzal pohár vína a řekl svému apoštolů „Toto je má krev smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů“ (Matouš 26:28).
Další den, Ježíši zemřel na kříži , přičemž nám náleží trest, a odčinění za naše hříchy. Třetí den po tom, on vstal z mrtvých a vítězí nad smrtí pro všechny, kdo v něho věří jako ve Spasitele.
Jana Křtitele a Ježíš přikázal, abychom činili pokání nebo abychom se odvrátili od svých hříchů, abychom přijali Boží odpuštění. Když to uděláme, naše hříchy jsou odpuštěny a máme jistotu věčného života v nebi.
Co je odpuštění druhým?
Jako věřící je náš vztah s Bohem obnoven, ale co náš vztah s našimi bližními? Bible říká, že když nám někdo ublíží, jsme povinni vůči Bohu tomu člověku odpustit. Ježíš má v tomto bodě jasno:
Matouš 6:14-15
Neboť jestliže odpustíte jiným lidem, když se proti vám prohřeší, váš nebeský Otec odpustí také vám. Jestliže však neodpustíte druhým jejich hříchy, váš Otec vám hříchy neodpustí. (NIV)
Odmítnout odpustit je hřích. Pokud přijmeme odpuštění od Boha, musíme ho dát druhým, kteří nám ublížili. Nemůžeme chovat zášť ani hledat pomstu. Máme věřit Bohu ve spravedlnost a odpustit tomu, kdo nás urazil. To však neznamená, že musíme zapomenout na přestupek; obvykle je to nad naše síly. Odpuštění znamená osvobodit druhého od viny, nechat událost v Božích rukou a jít dál.
Můžeme obnovit vztah s danou osobou, pokud jsme nějaký měli, nebo nemusíme, pokud předtím žádný neexistoval. Oběť trestného činu jistě nemá povinnost se s tímto zločincem přátelit. Necháme na soudech a na Bohu, aby je soudil.
Nic se nevyrovná svobodě, kterou cítíme, když se učíme odpouštět druhým. Když se rozhodneme neodpustit, staneme se otroky hořkosti. Nejvíc nás bolí tím, že se držíme neodpuštění.
Lewis Smedes ve své knize „Odpusťte a zapomeňte“ napsal tato hluboká slova o odpuštění:
'Když osvobodíš provinilce od křivdy, vyřízneš ze svého vnitřního života zhoubný nádor. Osvobodíte vězně, ale zjistíte, že skutečným vězněm jste byli vy.“
Shrnutí Odpuštění
Co je to odpuštění? Celá Bible ukazuje na Ježíše Krista a jeho božské poslání zachránit nás od našich hříchů.
The apoštol Petr shrnul odpuštění takto:
Skutky 10:39-43
Každý, kdo v něho věří, dostává odpuštění hříchů skrze jeho jméno. (NIV)
Pavel shrnuto odpuštění takto:
Efezským 1:7–8
On [Bůh] je tak bohatý na laskavost a milost, že si vykoupil naši svobodu krví svého Syna a odpustil nám hříchy. Zasypal nás svou laskavostí spolu se vší moudrostí a porozuměním. (NLT)
Efezským 4:32
Buďte k sobě laskaví, laskaví, odpouštějte si navzájem, jako Bůh skrze Krista odpustil vám. (NLT)
Jana apoštola řekl:
1. Jana 1:9
Vyznáváme-li mu však své hříchy, je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé špatnosti. (NLT)
Ježíš nás naučil modlit se:
Matouš 6:12
A odpusť nám naše dluhy, jako jsme i my odpustili našim dlužníkům. (NIV)
