Mám se cítit provinile, že si užívám pozemských radostí?

Cítíte se někdy provinile za to, že si užíváte prosté radosti života? Mnoho lidí s tímto pocitem bojuje, ale pravdou je, že není nic špatného na tom, dopřát si krásy světa kolem nás.

Výhody užívání si pozemských radostí

Je jich mnoho výhod užívat si prosté radosti života. Jednak nám to může pomoci ocenit krásu světa kolem nás. Může nám také pomoci uvolnit se a zbavit se stresu, což může být prospěšné pro naše duševní i fyzické zdraví. Navíc nám to může pomoci spojit se s naším prostředím a lidmi kolem nás.

Jak si zodpovědně užívat pozemských radostí

Je důležité užívat si pozemských radovánek zodpovědně. Zde je několik tipů, jak na to:

• Stanovte si rozumné limity
• Mějte na paměti svůj rozpočet
• Buďte si vědomi toho, jak vaše činy mohou ovlivnit ostatní
• Udělejte si čas na to, abyste ocenili jednoduché věci

Na konci dne je důležité si uvědomit, že není nic špatného na tom, když si užíváte jednoduché radosti života. To nám může pomoci ocenit krásu světa kolem nás, uvolnit se a zbavit se stresu a spojit se s naším prostředím a lidmi kolem nás. Takže jděte do toho a užívejte si jednoduché radosti života bez pocitu viny!

Tento e-mail jsem obdržel od Colina, čtenáře stránek, se zajímavou otázkou:

Zde je stručné shrnutí mého postavení: Žiji v rodině ze střední třídy, a přestože nejsme nijak extravagantní v utrácení, máme běžné položky, které se nacházejí v každé takové rodině. Navštěvuji vysokou školu, kde se připravuji na učitele. Opět bych řekl, že žiji přiměřeně nepřehnaný studentský život. Z velké části jsem vždy věřil v Boha a v poslední době jsem se snažil žít více křesťanským způsobem života. Díky tomu jsem se začal zajímat o to, abych byl k věcem, které kupuji, etičtější, např. fair trade potraviny nebo recyklace.

V poslední době si však kladu otázku, jaká je životospráva a zda je nebo není nutná. Tím chci říct, že si nejsem jistý, jestli se mám cítit provinile, že toho mám tolik, když jsou na světě lidé, kteří mají tak málo. Jak jsem řekl, mám pocit, že se snažím a moderuji věci a snažím se nikdy neutrácet lehkovážně.

Moje otázka tedy zní: Je správné užívat si věcí, na které mám to štěstí, ať už jsou to předměty, přátelé nebo dokonce jídlo? Nebo bych se měl cítit provinile a možná se pokusit většinu z toho vzdát?“

Četl jsem ve vašem zasvěceném článku - „Obvyklé mylné představy nových křesťanů“ . V něm jsou tyto 2 body, které se týkají této otázky:

• ' Mylná představa 9 – Křesťané by si neměli užívat žádné pozemské radosti .
  Věřím, že Bůh stvořil všechny dobré, zdravé, příjemné a zábavné věci, které máme na této zemi, jako požehnání, ze kterého se můžeme těšit. Klíčem je nedržet se těchto pozemských věcí příliš pevně. Měli bychom uchopit a užívat si naše požehnání s dlaněmi otevřenými a nakloněnými nahoru.“

-Tomu taky věřím.

• ' Mylná představa 2 – Stát se křesťanem znamená vzdát se veškeré zábavy a následovat život podle pravidel.
  Neradostná existence pouhého dodržování pravidel není pravým křesťanstvím a životem v hojnosti, který pro vás Bůh zamýšlí.“

- Opět, toto je sentiment, se kterým velmi souhlasím.

Na závěr, v tuto chvíli mám pocit, že bych se měl snažit pomáhat druhým, jak jen mohu, a přitom pokračovat ve svém současném životním stylu. Velmi bych ocenil jakékoli vaše úvahy o těchto pocitech.

Děkuji ještě jednou,
Colin

Než začnu reagovat, ukažme si biblické pozadí z Jakuba 1:17:

'Každýdobrý a dokonalý dárekje shůry, sestupuje od Otce nebeských světel, který se nemění jako pohyblivé stíny.“ (NIV)

Měli bychom se tedy cítit provinile, že si užíváme pozemských radostí?

Věřím, že Bůh stvořil zemi a vše, co je na ní, pro naše potěšení. Bůh chce, abychom se těšili ze všech krás a zázraků, které stvořil. Klíčem je však vždy držet se Božích darů s otevřenýma rukama a otevřeným srdcem. Musíme být ochotni nechat jít, kdykoli se Bůh rozhodne vzít jeden z těchto darů, ať už je to milovaná osoba, nový dům nebo steaková večeře.

Práce, Starý zákon muž, těšil se velkému bohatství od Pána. Byl také Bohem považován za a spravedlivý muž. Když ztratil vše, co řekl v Jobovi 1:21:

'Vyšel jsem nahý z matčina lůna,
a až odejdu, budu nahý.
Pán mi dal, co jsem měl,
a Pán to vzal.
Chvalte jméno Hospodinovo!' (NLT)

Myšlenky ke zvážení

Možná vás Bůh vede k tomu, abyste žili s málem za nějakým účelem? Možná Bůh ví, že v méně komplikovaném životě, nezatíženém hmotnými věcmi, najdeš větší radost a požitek. Na druhou stranu možná Bůh použije požehnání, která jste obdrželi, jako svědectví své dobroty vašim sousedům, přátelům a rodině.

Budete-li ho denně a vážně hledat, povede vás vaším svědomím – tím tichým vnitřním hlasem. Pokud mu důvěřujete s rukama otevřenýma, dlaněmi nakloněnými k chvále za jeho dary a vždy je nabízíte Bohu zpět, pokud je bude vyžadovat, věřím, že vaše srdce bude vedeno jeho pokojem.

Kéž by Bůh povolal jednu osobu k životu v chudobě a oběti pro účel – takový, který přináší slávu Bohu – a zároveň povolá jinou osobu k životu finanční hojnosti, také za účelem přinášející slávu Bohu ? Věřím, že odpověď je ano. Také věřím, že oba životy budou stejně požehnané a naplněné radostí z poslušnosti a pocitem naplnění ze života v souladu s vůlí Boží.

Poslední myšlenka: Možná je v požitku z rozkoše, který pociťují všichni křesťané, jen malý kousek viny? Mohlo by nám to připomínat Kristovu oběť a milost a dobrotu Boží. Možná vina není to správné slovo. Možná by bylo lepší slovovděčnost. Colin to řekl v pozdějším e-mailu:

'Když se nad tím zamyslím, myslím, že možná vždy bude existovat malý pocit viny, ale je to prospěšné, protože nám to připomíná dary, o kterých mluvíš.'